Život je změna

Život je změna

Toto úsloví známe a často ho používáme.  Umíme ale opravdu změny ve svém životě přijímat s radostí a brát je jako nové výzvy, zkušenosti a přirozený proces učení?

Vnímám, že obecně přijímáme s lehkostí změny, které vyplývají z přirozeného fungování našich životů.

Radujeme se ze změn, které přicházejí?

 Klimatické změny nás určitě tolik nerozhází jako osobní změny. Ty nás totiž dostávají z našeho „bezpečného“ prostoru, který už známe a v němž jsme se uvelebili.

Když nám přijde na mysl touha po nových zážitcích, po uplatnění nějakého našeho talentu, tak nás vždy naše myšlení vrátí zpět k tomu důvěrně známému a říká nám „Proč bys to měnil, když nemusíš?“. „Proč by sis zbytečně přidělával stres?“, „Jen pěkně zůstaň tam, kde jsi. Vždyť to není až tak špatné.“

Co neznám, toho se bojím.

Náš mozek je takto „naprogramován“ – co neznám, z toho mám strach a vysílá varování.  Je dobré si tento moment uvědomit a vždy si rozebrat, co se mi může strašného stát, když danou změnu udělám. Většinou zjistíme, že i ta nejpesimističtější varianta nebude katastrofou. Nezdary a vlastní chyby, které se dovolíme udělat, jsou pro nás tou nejlepší školou posilující naši osobnost.

Bloky v našem podvědomí

Někdy nás mohou blokovat od provedení změn naše podvědomá přesvědčení. Jsou to věty, které jsme slýchali od našich rodičů. Ti to s námi mysleli dobře a nechtěli, abychom se bezhlavě vrhali do nových věcí, ale zároveň v nás vybudovali podvědomý strach ze změn, které nevyhnutelně nemusíme dělat.

Často dusíme sami sebe myšlenkami „Co by na to řekli lidi?“ „To přece nemůžu udělat!“.

Rozhodnutí je na každém z nás

Je třeba si uvědomit, že jedině vy sami jste tvůrci každičkého svého dne.  Je na vás, jakými blízkými lidmi se obklopujete, v jaké práci trávíte čas a také to, jak se v průběhu dne cítíte. V každém okamžiku se rozhodujete, jaký postoj zaujmete k situacím, které se kolem vás odehrávají.

Moje zkušenost se změnou

Sama žiji na maloměstě, kde jsem osmnáct let působila jako učitelka na prvním stupni základní školy. Setkala jsem se se stovkami dětí a spolupracovala se skvělými kolegy a kolegyněmi. Práce mě bavila, ale cítila jsem, že chci mít zkušenosti i z jiných oblastí a že je mojí vnitřní touhou věnovat se kromě dětí i dospělým, být více pánem svého času, poznat další pracovní prostředí.

Když jsem si se svojí koučkou pročistila bloky, které mě brzdily od rozhodnutí vykročit, začalo se vše skládat a zapadat do sebe. Nalezla jsem u sebe například tato negativní přesvědčení (emoční rovnice):  

           Je lepší zůstávat na místě.

           Změna může být problém.

            Je lepší se držet jistot.

         Změna může přinést bolest.

         Chaos přináší problémy.

          Je lepší být spokojená s tím, co mám.

S těmito přesvědčeními se dále pracuje. Vychází se z faktu, že náš mozek je neuroplastický, tudíž může vytvářet nová neurosynaptická spojení.  Stará, co nám v našem životě neslouží, můžeme tímto oslabovat.

Pojďme vykročit společně

Pokud sami stojíte již dlouho na místě a strachy vás blokují k vykročení, ráda vás provedu vaší osobní změnou.

Ať už se týká dlouhodobé samoty nebo naopak setrvávání v nefunkčním vztahu či nenaplnění v oblasti práce nebo vašeho talentu.

Stále budeme mít kolem sebe spoustu „naysayers“ (osoby, které vždy vyjadřují negativní pohledy na situaci), proto se posilněme a skočme do života… nevím, jak vy, ale já ve čtyřiceti nechci čekat na „až pak“ ;)

Přihlaste se k odběru novinek mailem

* povinné pole